deník:

22.3.2009
Dnes proběhlo opět vážení. Baddy má ve 12 týdnech rovných 12Kg.
Včera jsme již po druhé absolvovali jízdu tramvají a procházku podchody u nádraží mezi davem lidí. V tramvaji Badyánek v klidu ležel. I množství lidí mu nedělalo problém. Jen při vstupu do podchodu byl trochu nesvůj, ale nakonec se nechal nalákat.
Odpoledne jsme pak šli na louku k lesu na Červený kopec, který máme kousek za domem. Baddy chodí moc pěkně u nohy. Je to zřejmě tím, že celá rodina přísně dodržuje zásadu, že na vodítku se nečuchá a nezdržuje ale jde se pěkně u levé nohy. Tahání je taky zakázáno. Teprve na povel "volno" po odepnutí je čas k lumpárnám. Na louce se Badík vylítal a pak jsme trénovali povel ke mně, usednutí u nohy, lehni a zůstaň. Povel "ke mně" nám jde takřka dokonale a Baddy přibíhá takovým tryskem, že usedá takřka v letu. Nechá se snadno přivolat i když je něčím zaujatý a tak si myslím, že pokud nepolevíme, tento nejdůležitější povel máme zvládnutý ne výbornou. Taky jsme se snažili o první aportíčky v terénu. O míček zájem nebyl, ale klacky Baddy nosil v naději, že se budeme přetahovat.
Zdá se nám, že tento týden nastal jakýsi zlom a Badík snadněji přijímá autoritu, snadněji se podřizuje a nesnaží se za každou cenu prosadit. A je ještě větší mazel. Je to taková naše láska.

-----
18.3.2009
Dnes jsme jeli navštívit Baddovu sestřičku Bailee. Návštěva opravdu stála za to.Obě štěňátka se pořádně vyřádila a tak jsme se domluvili, že se brzy podobné setkání bude opakovat.
Fotky jsem umístil v samostatné galerii " Baddy a Bailee".
-----
15.3.2009
Dnes, jako každou neděli, proběhlo koupání a vážení. Vodičku má Badík moc rád, i když je to jen ve vaně. Váha v jedenácti týdnech je 10,8 Kg.
-----
14.3.2009
Dnes jsme se vypravili tramvají do středu Brna. Cílem bylo seznámit Badíka s tímto dopravním prostředkem a projít se mezi davem lidí. V tramvaji byl Badyánek chvíli nesvůj, ale pak si mi lehl k nohám a uklidnil se. Prošli jsme podchodem u nádraží a vyzkoušeli i pohyblivé schody. Bylo znát, že to není procházka podle jeho gusta, ale nikde se nezaseknul a tak cíl byl splněn. Všude byl Baddy středem pozornosti a hlazení od cizích lidí trpělivě, leč bez nadšení, snášel.
Také se musím zmínit o tom, že už čtyři dni spí Badík celou noc bez nutnosti venčení. Naposledy se jdeme vyčurat kolem 21:30 a potom až ráno kolem 6. hodiny.

-----
12.3.2009
Dnes jsme byli na očkování a Badík to zvládnul bez jediného pípnutí. Tento výlet jsme spojili taky s malou procházkou v cizím prostředí.

-----
9.3.2009
Včera jsme se zúčastnili rodinné oslavy. Sešlo se 15 lidí všech generací a náš Baddy. V cizím prostředí se hned choval jako doma. Poprvé jsme s ním jeli výtahem. Nechtěl nastoupit ale nakonec se nechal nalákat. Večer proběhlo sprchování ve vaně a vážení. Za poslední týden přibral 1,5Kg. V deseti týdnech váží 9,5Kg.

-----
6.3.2009
Tento týden jsme absolvovali v domě kompletní výměnu oken. Všude se bouchalo a vrtalo. Byl jsem zvědavý na Badíkovu reakci, ale ten byl ve svém živlu. Zvládli jsme to na výbornou. Snažíme se alespoň dvakrát týdně jezdit autem a Badýsek to přijímá s lhostejností. Lehne a spí. Zdá se, že pokud vydržíme v nácviku, auto problém nebude. Každý den chodíme na krátkou procházku na vodítku. Baddy je trochu nejistý před cizími lidmi a projíždějícími auty a tak se krásně drží u nohy, za což je náležitě chválen. Pokračujeme v nácviku základních povelů a bez problémů v domácím prostředí zvládá sedni, ke mně, zůstaň. Nejraději má ovšem povel hledej, neboť vždy najde něco dobrého a voňavého. Při hrách a cvičení je to zatím taková malá neřízená střela. Je o to dojemnější, když se pak sám přijde pomazlit. Je to prostě náš Badyánek.

-----
1.3.2009
Dnes jsme Badíka vážili a má ve svých 2 měsících rovných 8 Kg. Krmíme 5x denně PROPLAN dog PUPPY LARGE ROBUS a k tomu dostává ráno kloubní výživu a vitamin C. Do granulek mu mícháme vždy trošku lipánku pro lepší chuť. Badyánek je opravdu vděčný strávník.

-----
27.2.2009
Tak zítra to bude týden, co jsme si Baddyho přivezli. Stal se naprostým miláčkem celé rodiny a dostal několik dalších jmen. Baďoušek, Baddisimo, Badiánek a taky Brůtus. Ke hrám přistupuje s maximálním nasazením a na nás se vrhá doslova po hlavě. Už stačil prokousnout babičce prst a mně ucho. Vše v zápalu hry, a tak jak říkáme, můžeme si za to sami. Trénujeme teď jemný stisk a ucho už žužlá velmi jemně. Tak, jak při hrách je plný temperamentu, se stejně rád přijde pomazlit a to jsme potom celí na měkko a z Brůtuska se stává Badyánek.
První týden se u nás vystřídalo mnoho návštěv všech věkových kategorií a Badík je s každým hned kamarád. Několikrát jsme taky jeli na návštěvu autem, aby si zvykal jak na auto, tak na nové prostředí.
Ze začátku se mu příliš nelíbilo česání a čištění očí, ale už si začíná zvykat. Stejně tak na sprchování pacek ve vaně a ve sprcháči.
K nám na dvorek jsme pozvali sousedova ohaře. Víme o něm že je řádně očkovaný. Baddy měl tak možnost setkat se s cizím dospělým psem. Pokud to půjde, rádi bychom mu tuhle zkušenost dopřávali častěji.
Doma trénujeme povel ke mně, sedni, přines, k noze, zůstaň, hledej a práskání papírovým pytlíkem jako nácvik střelby. Vše vždy jen chvilku a při hře. Jde mu to skvěle. Za kousek piškotu udělá cokoliv, ale nechceme to s pamlsky přehnat, abychom ho nezkazili.
Venku chodíme na vodítku na krátké procházky. I tohle zvládá moc dobře.
Jen trénování výstavního postoje nám nejde. Nedokáže pochopit k čemu je ta blbá hra, při které nemůže lítat a skákat na nás.
Udělali jsme dobře, že jsme si na první týden vzali volno z práce. Byl to nádherný i když trochu divoký týden při kterém jsme se krásně sžili.


-----
23.2.2009
Začátkem roku 2009 nás postihla velmi smutná událost. Zákeřná rakovina nám vzala našeho milovaného kamaráda a miláčka širokého okolí, zlatého retrívra Bena. Nejprve jsme si mysleli, že už nikdy žádného pejska chtít nebudeme, protože žádný už nemůže být jako Ben. Jenže smutek byl stále silnější a tak rodinná rada rozhodla, že jediným lékem může být pouze nové štěně. Kdo to jednou zažil, tak ví, že život bez retrívra není žádným životem.
Shodli jsme se na tom, že tentokrát to bude pejsek s průkazem původu. Už jsme věděli do čeho jdeme a celkem by nás lákalo zkusit i nějakou tu výstavu a lovecký výcvik.
A tak to mělo být štěňátko se slušným rodokmenem a dobrými předpoklady. Nakonec jsme se rozhodli pro chovnou stanici z Fatkovského dvora. Po domluvě s majitelkou paní Tomčíkovou jsme se jeli na štěňata podívat. Přivítalo nás 15 chlupatých kuliček ze dvou vrhů a na první pohled bylo vidět, že je o ně perfektně postaráno. Chlupáčci se k nám z teplého pelíšku hrnuli a rázem bylo rozhodnuto. Při další návštěvě jsme si vybrali umazleného kluka kterému jsme dali jméno Baddy. Pak nás ještě čekalo nekonečných 14 dní těšení a příprav.
21.2.2009 jsme konečně ráno sedli do auta a jeli si pro Badýska. Štěňátka za posledních 14 dní hodně vyrostla a okamžitě se na nás vrhla. Popovídali jsme si s paní Tomčíkovou, vyptali se, vyřídili nezbytné formality a hurá s Baddym do auta. Na začátku cesty trošku pofňukával, ale rychle se uklidnil a celou hodinu v autě byl moc hodný. Doma jsme ho pustili do sněhu na dvoře i na zahrádce a okamžitě se pod naším dohledem pustil do zkoumání nového domova. Přece jen jsme měli strach, aby se nenachladil a tak další průzkum následoval v celém domě. Okamžitě pochopil, kde je jeho měkký pelíšek v obýváku a nanosil si tam všechny hračky.

Nácvik čistoty
Byli jsme připraveni na to, že malé štěňátko čurá velmi často a tak se to bez loužiček neobejde. Jenže to co přišlo nás dokonale dostalo. Badýsek v bytě neudělal jedinou loužičku a já se snažil každou hodinu s ním chodit na chvilku na dvůr, kde se mohl vyprázdnit.
Pochopil to už první den a když se mu chtělo, jednoduše na mě štěknul, nebo zakňučel a šel ke dveřím. Za tohle patří velký dík paní Tomčíkové, která se štěňátky pravidelně chodila na čurání ven a tak i náš kluk si základní návyky začal osvojovat hned od malička.

První noc
Badýskovi jsme ustlali pelíšek hned u naší postele a večer ho tam položili. Tak tady vám spinkat nebudu! A snažil se všemožně dostat do postele. Již předem jsme byli domluveni že budeme přísně a důsledně dodržovat pravidlo, že pes do postele smí. Protože od Bena už jsme věděli, že není nic krásnějšího, než když vám pejsek v posteli mazlením projevuje náklonost. Ať si kdo chce co chce říká, opravdový vztah mezi psem a majitelem začíná v posteli. Smečka má spát pohromadě.
A tak i Badýsek cestoval do postýlky. Zalehnul a spal. V noci nás dvakrát vzbudil na čurání. Jinak spinkal jak brouček. Žádný pláč a žádné tesknění.

První hry a socializace
Hned od prvního dne doma jsme chtěli aby si Baddy zvykal na co nejvíce podnětů. Začali jsme domácností a Badík všechno bral s naprostým klidem a nadhledem oběvovatele. Druhý den jsme se autem vypravili na nákup. Panička Yva šla nakupovat a já páneček a Badík jsme počkali na zasněženém prostranství před obchodem. Baddovi jsem nasadil obojek a poprvé také vodítko. Moc si toho nevšímal, protože kolem bylo mnohem více zajímavých věcí. Jezdila zde aute a hlavně tramvaje. Baďouše to zajímalo, ale současně si byl trochu nejistý. A tak se mi držel krásně u nohy a když si trochu zvyknul tak jsme si zadováděli ve sněhu. Po chvíli jsme sedli do auta a jeli zase domu. První seznámení s ruchem města dopadlo dobře. Badík během něj získal taky hned několik obdivovatelů, kteří se zastavovali a říkali, jak je krásné štěňátko. Na to se tvářil, jako že ví. Doma pak následovalo zase spousta her s celou rodinou a během her i nácvik povelu "ke mně".